Zátku vytahujeme zvolna, rychlým vytažením prudce vnikne do láhve vzduch a tvoří vzduchové bublinky, které vypadají jako kvašení. Po vytažení zátky i ústí hrdla otřeme, nejlépe papírovým ubrouskem. Je vhodné přičichnout k vytažené zátce. Má-li zdravou vůni, je vše v pořádku.

Otevřenou láhev vezmeme do složeného plátěného ubrousku, aby případně ukápnutí vína zachytil. Zkušení Číšníci po naplnění sklenice zručně rychle lahví otočí, takže nikdy neukápnou. Naléváme pravou rukou z pravé strany stolovníka. Dodržujeme vždy pořadí. Napřed trochu vína hostiteli a pak ostatním hostům podle významu a stáří. Ženám vždy napřed. Naposledy doplníme víno hostiteli.

Víno naléváme asi l cm pod okraj sklenice. Nalévá-li hostitel u stolu sám, odleje nejdříve sobě a pak ostatním zleva dokola a skončí dolitím své sklenice. Vzácné druhy vína naléváme do baňatých větších sklenek, jen na dva prsty, aby víno mělo možnost řádně se vyzpovídat. Francouzi říkají: „Na velké víno velká sklenka do třetiny plná." Slovy „velké víno" míní víno význačné. Někdy má víno nepatrnou sedlinu, která se při pohybu láhve rozptyluje. Odborníci říkají, že víno práší. Celkem je to nezávadné, a kdo vínu rozumí, nemá námitek. Je chuťově lepší než některé víno naprosto čiré. Láhev po nalití nezátkujeme. Rýnští a italští vinaři tvrdí, že nejlepší vůně se dosáhne, je-li láhev odzátkovaná 10 minut před naléváním, což ovšem platí jen u špičkových vín.

Podáváme-li nový druh vína, přineseme nové sklenky, i když vína mají stejnou barvu. Jak si počínáme při podávání více druhů vín? Sklenky s prvním nedopitým vínem se při nalévání druhého vína neodklízejí. Dává se hostu možnost dopít předchozí víno v klidu. Až před naléváním třetího vína odklízíme první sklenku, i když není dopitá. Před naléváním šumivého vína odklízíme ze stolu všechny sklenky od vína, i nedopité.  Servírovací košíčky  Vybraná červená vína, zejména starší ročníky, servírujeme v kovových nebo v proutěných košíčcích. Některá červená stará vína utvářejí v láhvi usazeninu, která nemá přijít do sklenky, a proto používáme košíčky. Používáme-li dnes košíčků i u mladých běžných druhů vín, je to spíše pro efekt než pro účel. Jinak je správné používat košíčky u vín, u nichž předpokládáme, že mají usazeninu lpící obvykle na stěně láhve (usazenina dokazuje, že víno je staré, vyzrálé, dobré jakosti). Láhev podloženou ubrouskem položíme do košíčku.

Vytahování zátky se musí dít zvlášť pozorně, aby sedlina víno nezkalila. Víno opatrně naléváme tak, aby zůstala usazenina v láhvi s nepatrným zbytkem vína. Doprava lahví ze sklepa musí být prováděna u těchto vín s určitou pozorností. Jedná~li se o zvlášť cenné červené víno, uložíme ho do servírovacího košíčku už ve sklepě. V některých vinárnách mají červené víno v košíčcích připraveno v místnosti již před příchodem hostů. 

Sklenice a skleničky

Odborníci rozeznávají jakost vína třemi smysly: zrakem, čichem a chutí. Milovníci vína užívají ještě dvou smyslů, hmatu a sluchu. Hmatem se mazlí se sklenicí z tenkého skla, než víno ochutnají. Aby se na požitku při pití vína podílel i sluch, přiťukáváme skleničkami. Pro vína vůbec nejvhodnější je sklenice bílá, zcela průsvitná. Mladá vína před prvním stáčením nemívají jiskru, ale s tím už znalec počítá, a proto i tato vína, obvykle čepovaná ze sudu, jsou podávána v bílých sklenkách. Vinné sklenky na nožce bývají ve tvaru kalichu a tulipánu, pro červené víno jsou lepší sklenky nahoře uzavřenější. Kvalitní vína podáváme také v baňatých, nahoře zúžených sklenicích, různých velikostí. Tyto sklenice zavedené francouzskými labužníky jsou zpovědnicí vinných vlastností. Skleničky, jimž u nás říkáme ochut-návačky, plníme přes třetinu obsahu. Takto naplněnou sklenici několikrát zakroužíme, a máme-li dobrý nos, nezůstane nic utajeno. Uvolní se jemné a lehce prchavé buketní látky, které jsou pak snáze zachytitelné. Sklenice z bílého skla — zcela průhledného — umožňují snadné rozeznávání barevných odstínů u vín bílých a barevné intenzity u vín červených. Baňatou sklenici užíváme také k degustaci. Dobře se z nich vypije i celá láhev vinné vzácnosti. Nožka sklenic na bílé víno má svou funkci. Má být vysoká tak, abychom mohli otáčet sklenkou v prstech a víno rukou nezahřívat. Baňatost sklenek na červené víno má také svůj význam. Při potřebě zahřátí vína sevřeme sklenku do obou dlaní a tak víno zahříváme. Sklenice s bílým vínem nedoléváme, není-li dopito. Bílé víno chlazené a nalité do sklenic se zahřívá, dolitím by došlo k smíchání dvou různých teplot . Červené víno je nechlazené, může se dolévat. Dezertní víno naléváme do menších Sklenic širších tvarů s rovnými stěnami nebo do kónických sklenic s malou nožičkou.